 | Sdružení STRED |
|
|
 | Vyhledávání |
|
|
 | |
| 27. února 2010 | (Kultura) | | Zemřela Anna Fárová.
V sobotu 27. února 2010 zemřela ve věku 81 let významná historička umění Anna Fárová. Specializovala se na dějiny fotografie, kterým se věnovala již od padesátých let 20. století. Bezesporu patřila ke špičkám svého oboru. Za poznámku stojí také fakt, že byla signatářkou Charty 77. Nejčastěji bývá připomínána v souvislosti se znovuobjevením díla Františka Drtikola v depozitáři Uměleckoprůmyslového muzea nebo s podporou díla Josefa Sudka, který ji také odkázal celý svůj archiv. (AD) |
| 17. února 2010 | (Různé) | | Nejvyšší správní soud ve středu rozhodl o rozpuštění Dělnické strany (DS). Předseda DS Tomáš Vandas se ale s verdiktem nesmiřuje a nedlouho po jeho vyřčení prohlásil, že jeho strana do letošních sněmovních voleb půjde. Zatím není jasné, zda pod původním názvem a nebo pod názvem novým. Vandas zdůraznil, že proti verdiktu bude podána stížnost Ústavnímu soudu. Pokud to DS stihne do 30 dnů, pozbude rozpuštění dočasně závaznost. Strana pak smí dále působit až do verdiktu ÚS.Podle soudu se podařilo prokázat spolupráci Národního odporu s DS. Přestože se Tomáš Vandas při jednání dožadoval předložení nějaké písemné smlouvy o spolupráci mezi neonacisty a jeho partají, podle předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka bohatě postačily důkazy o personálním propojení či přebírání textů na webových stránkách. Navíc aktivní členové Národního odporu byli na kandidátkách partaje do voleb, a to i na čelních místech. (mš) |
| 11. února 2010 | (Ekonomie) | | Výroba Škody Octavia se sníží. Konec šrotovného v okolních zemích znamená i nižší poptávku po dosud nejúspěšnějším modelu firmy Škoda Octavia A5. V Mladé Boleslavi jich tak firma místo současných 574 vyrobí 441 denně a tento stav potrvá až do konce letošního roku. Škodovka už dříve kvůli propadu omezila též výrobu Škody Fabia. Firma tak podle odborářů bude potřebovat asi o 300 zaměstnanců méně, odejít by ale měli pouze agenturní pracovníci. Stálé zaměstnance čekají přesuny na jiné pracoviště. (lv) |
| 9. února 2010 | (Politika) | | Volby na Ukrajině byly čestné. Podle pozorovatelů OBSE proběhly volby na Ukrajině kvalifikovaně, transparentně a čestně. Šéf pozorovatelské mise OBSE Joao Soares prohlásil, že hlasování bylo působivou ukázkou demokratických voleb. O vítězství Viktora Janukovyče rozhodla především rozhádanost premierky Timošenkové a stávajícího prezidenta Juščenka. Konflikt těchto představitelů oranžové revoluce společně s malým pokrokem v boji s korupcí, byrokracií ze sovětských časů a také s přílišným vlivem podnikatelských "oligarchů" na politiku umocněným globální krizí vedly k vítězství tohoto prorusky orientovaného politika. Dokládá to i fakt, že zatímco podpora Janukovyče zůstala stejná jako před pěti lety, příznivců Juščenka a Tymošenkové přišlo k volbám méně nebo odevzdali na protest prázdný lístek.
Premiérka porážku neuznala a hodlá výsledek voleb napadnout u soudu. (lv) |
| 1. února 2010 | (Politika) | | Ve čtvrtek 28. ledna 2010 oficiálně vyhlásil polský premiér Donald Tusk (Platforma Obywatelska), že se nebude v nadcházejících prezidentských volbách ucházet o post prezidenta. Podle jeho slov je potřeba udělat ještě mnoho práce, ke které je nutné mít v rukou faktickou moc, a tu tato funkce nezajišťuje. Chce proto raději zůstat v premiérském křesle. Částí politické scény je tento krok vnímán jako projev zbabělosti a strachu z možného opakovaní neúspěchu z roku 2005, kdy ho v prezidentských volbách porazil Lech Kaczyński. (AD) |
|
 | Login |
Nepřihlášen.
|
|
Slovanství ve středoevropském prostoru
Dominik Hrodek a kolektiv: Slovanství ve středoevropském prostoru. Iluze, deziluze a realita. Praha 2004.
Publikace je výstupem z projektu Slovanství ve středoevropském prostoru. Iluze, deziluze a realita uskutečněného sdružením STRED – Středoevropský dialog. Čtenář se v knize z několika úhlů seznámí s pojmem slovanství, tak jak se v průběhu především posledních dvou století vyvíjel. V průběhu let minulých se mnohé veřejně činné osoby snažily poukázat na sjednocující faktor slovanství, ale výsledek byl málokdy zcela přesvědčivý. Často plnilo úlohu jakési berličky národní emancipace nebo povzbuzení národního cítění. Ve spojení s dalšími bratrskými národy mělo slovanství čelit pangermanismu nebo později dokonce imperialismu. Slovanská identita byla používána či zneužívána k dosažení různých cílů. Slovanská spolupráce na poli politickém byla často pouhou iluzí málo společnou s realitou, následovanou deziluzí a zklamáním. Cílem projektu bylo zaměřit se na problematiku slovanství v kontextu středoevropského prostoru v historické, ale i kulturní rovině. Kolektiv autorů se v příspěvcích věnuje slovanství ve vztahu k identitě, politickým a vědeckým programům a koncepcím, vzájemným stereotypům, kulturním kontaktům a příhraničním vztahům.
Vydavatel: STRED – Středoevropský dialog a Nakladatelství Libri
Publikace je k dostání na dobírku, možnost fakturace, za 345,-Kč včetně poštovného. V případě zájmu nás kontaktujte.
Obsah
Předmluva (Dominik Hrodek)
Radomír Vlček: Panslavismus a národy habsburské monarchie. Úvod do problému.
Slovanská identita – Mýtus, stereotyp, realita, střední Evropa
Ivo Pospíšil: Slovanství a střední Evropa
Olena Betlij: Europa Środkowa w poszukiwaniu tożsamości: od teorii do rzeczywistości
Michal Téra: Slovanská identita v raném středověku
Łukasz Ostrowski: Słowiańszczyzna – wspólnota współczesna czy wyłącznie historyczna? Przykład Polski
Peter Šoltés: Stereotypy o uhorských Slovanoch v uhorských a nemeckých cestopisoch a tzv. štatistikách na konci 18. a v prvej polovici 19. storočia
Adam Jezierski: Stereotyp Polaka w oczach Ukraińca
Marcin Szczepański: Słowiańskość a łużyckość. Udział słowiańskości w kształtowaniu serbołużyckiej tożsamości narodowej.
Adam Eberhardt: Slovanská idea ve společenském vědomí a zahraniční politice současného Ruska
Slovanství v programech a koncepcích politických i vědeckých
Jan Rychlík: Metamorfosa slovanské myšlenky a idejí panslavismu v období komunismu
Dominik Hrodek: Slovanství v myšlenkách české meziválečné pravice. Sonda do myšlení skupiny okolo revue Národní myšlenka.
Martina Lustigová: Karel Kramář a jeho slovanská politika
Martin Lacko: K otázke chápania slovanstva v slovenskej spoločnosti 1939 – 1945
Michal Pehr: Slovanství a třetí republika aneb slovanství v programech českých poválečných politických stran
Marek Syrný: Idea slovanstva v povojnovom Slovensku v rokoch 1945 – 1948
Marek Příhoda: Slovanství Juraje Križaniće
Krzysztof Burdon: Iluzje i deziluzje w działalności słowianofilskiej Feliksa Konecznego
Jitka Komendová: Středověká Rus a úskalí Bidlovy koncepce Dějin Slovanstva
Slovanství v kultuře a vzdělávání středoevropských národů
Hanuš Nykl: Panslavismus a teorie kulturně historických typů. Setkání dvou koncepcí
Rudolf Kučera: Slovanské národy ve vzdělávací politice Habsburské monarchie 1849-1859
Peter Zubko: Vzťah Katolíckej cirkvi k slovanskej problematike na príklade východného Slovenska od 19. do pol. 20. storočia
Dáša Beracková: Slovenské študentské hnutia v Prahe v 20. rokoch 20. storočia: Pokusy o fiktívne společenstvo
Marek Krejčí: Lata dwudzieste XX. wieku - polsko-czeskie więzi kulturalne między idealizmem i wiarą w ideę słowiańską
Waldemar Kuligowski: Fenomen muzyki folk w obszarze tradycji i (po)nowoczesności środkowoeuropejskiej
Slované a jejich „hranice“
Václav Veber: Slované a jejich „hranice“
Iwona Wysztygiel: Tatarzy polscy jako integralna część społeczności środkowoeuropejskiej
Andrzej Tichomirow: Polacy na Białorusi. Między Europą Wschodnią a Środkową
Michal Šmigeľ: Ruská a ukrajinská politická emigrácia v Československu (1918–1945) a spôsoby jej likvidácie v povojnových rokoch
Piotr Pałys: Polskie koncepcje rozwiązania problemu Łużyc z lat 1939-1945
Jiří Friedl: K československo-polské zpravodajské spolupráci v letech 1940-1943
Jiří Plachý: Persekuce polských občanů v Československu po roce 1945
Attila Simon: Plány na slovanskú expanziu v pohraničných oblastiach Československa. Nacionálne momenty počas realizovania pozemkovej reformy a kolonizácie v medzivojnovom období>
Summary/ Zusammenfassung
O autorech
|
|
 | Anketa |
|
Stojí za to postavit rychlobruslařskou halu pro Martinu Sáblíkovou a rozvoj tohoto sportovního odvětví?
|
 | |
| 17. února – 14. března | (Výstavy) | | |
| 10. března – 18. března | (Film) | | |
| 22. září 2009 – 28. března 2010 | (Výstavy) | | |
| 10. března – 18. dubna | (Výstavy) | | |
| 24. února – 25. dubna | (Výstavy) | | |
| 17. listopadu 2009 – 6. července 2010 | (Výstavy) | | |
|

|